Diskuze jsem pročetl, ale narážel jsem na samé příspěvky, které potvrzují, že nutnost vyřazení cinklých karabin je mýtus.

Píše se tam o porovnávání pevnosti karabin, do kterých se mlátilo kladivem, s „neupravenýma“ karabinama aniž by byl zjištěn úbytek pevnosti. Píše se o testování spadlých karabin nalezených pod El Capitanem, rovněž s příznivým výsledkem pro nalezence. Píše se o lidech, co dělaj kaňoning, a karabiny prej běžně házej dolů a nikde žádná mrtvola vinou prasklý karáble. Taky se píše o reverzu, do kterýho stříleli z magnumu 

Příspěvek borce z NASA určitě stojí za zamyšlení. Trhlina tam není teď – bezprostředně po pádu, ale vznikne časem – užíváním narušeného materiálu a jeho oxidací. Já jsem sice nikdy svoje hliníkové karabiny oxidovat neviděl, ale když je něco neviditelné, tak to není vidět.

Že se roztrhla karabina na padáku mě nepřekvapuje. Viděl jsem kdysi Marcelovu waltrovku se závorou zámku otočenou na druhou stranu – taky z padáku. Jak se říká ve zprávě, počátek všeho byla zřejmě nedovřená karabina. To je ve shodě s názorem Pita Schuberta, že jediné na čem na karabině záleží, pokud se jedná o její pevnost, je stav jejího zámku – aby dovíral. S předchozím případem má společné to, že k chybě došlo vlivem dalšího používání poškozeného materiálu (aniž by poškození bylo na první pohled zjevné).

Ani tyhle dva zmiňované případy mě ale nepřesvědčily. Jeskyňářské šplhadlo i karabina na padáku jsou zatěžovány jinak než lezecké karabiny. Jsou permanentně v laufu, zatímco zatížení karabin při lezení, když do nich nehodíš tlamu, je takřka nulové. Z oxidace karabin taky velkej strach nemám.

Můj pocit z toho všeho je, že selhání cinklé karáble je stejně tak pravděpodobné jako pokousání člověka latimérií podivnou. Vyloučit to nelze, ale riziko je tak malé, že nemá cenu se tím zaobírat. Bezprostřední nebezpečí po pádu karáble zřejmě nehrozí, možná snad by stálo za to, čas od času obměnit celé železo (hliník ), aby člověk předešel „únavovým zlomeninám“.

Doporučit někomu používání cinknutého materiálu dost dobře nejde, ale kdo poleze se mnou a mým matrošem, tak bude mít příležitost   [reagovat]

Jde o články „Vyhodit či dál užívat?“ a „Nebojte se upuštěných karabin“ z Montany č. 4, ročník 2003, str. 33+34. Můj původní post plný nadšení nad vítězstvím nad mýty se dá najít ve vzkazech ze 4. července 2007 (v současnosti stránka č. 41 vzkazů).  [re­agovat]